Řešení krizové či sebeobranné situace vyžaduje řadu dovedností, které se svou povahou zcela odlišují a mají různý význam a cíl. Tyto dovednosti jsou rozvíjeny různými metodami a různými prostředky.

… Proto je náš koncept výuky Krav Maga pro dospělé strukturován do čtyř hlavních oblastí výcviku, kterými jsou:

Je zřejmé, že malé dítě nedisponuje stejným fyzickým fondem jako dospělý. V případě, že dojde na reálný střet proti dospělému, šance na úspěch dítěte nejsou velké. Z těchto důvodů má taktický blok sebeobrany pro tuto skupinu studentů základy primárně v preventivním pojetí. Jejím cílem je nastavení takových bezpečnostních návyků, které minimalizují pravděpodobnost, že se stanou účastníky krizové či sebeobranné situace. Pokud se dítě naučí jisté obezřetnosti, všímání si lidí kolem nás a včas rozpozná nebezpečné situace, jeho šance na únik a záchranu je bezpochyby vyšší. Tedy směřujeme k tomu, aby se studenti naučili vyvarovat se potencionálně nebezpečným situacím, naučit je k zodpovědnosti k sobě samotným, vyhýbat se rizikovým místům, neprovokovat svým vystupováním, volit trasy či způsob dopravy a nakonec komunikaci v předkonfliktní fázi konfliktu.

Krav maga je jedinečný sebeobranný systém, který děti naučí nejen se umět bránit v sebeobranných situacích, ale primárně se jim vyhnout nebo případně deeskalovat konflikt, aby nedošlo k fyzické konfrontaci.

V technickém bloku se studenti učí obranné techniky proti vybraným typům útoků. Technická řešení pro tuto skupinu studentů mají vyloženě obranný charakter. Zatímco dospělí studenti (15+) se učí, že musí útočníkovi ublížit a zranit, aby nepokračoval v útoku, dětem se vštěpuje, aby jakmile odvrátí přímo hrozící útok proti nim, musí co nejrychleji utéct. Cílem je dostat se z nebezpečné situace co nejrychleji pryč. Studenti jsou během kurzu vedeny k tomu, aby se vždy snažili před útočníkem utéct, kdykoliv to situace umožní.

V situaci, kdy je dítě napadeno útočníkem, je také velmi důležité, aby bylo dítě slyšet. Aby dokázalo upoutat pozornost kolemjdoucích, kteří by dítěti pomohli a tím se zároveň pokusilo zastrašit protivníka. Může se též jednat i o přivolání IZS.

Veškeré sebeobranné techniky studenti cvičí interaktivní formou a formou hry, neučí se nikoho bít, ale osvojují si pouze sebeobranu s důrazem na rychlou reakci a ještě rychlejší útěk. Dále se prostřednictvím her rozvíjí hrubá a jemná motorika, obratnost, vnímání, myšlení a učení.

Studenti se při tom ale také učí sociálním vazbám, týmové spolupráci, schopnosti se uplatnit v kolektivu. Studenti se musí vzájemně dorozumívat, učí se vzájemné komunikaci a hledání řešení v případě sporů.

Při veškerých aktivitách jsou studenti vedeni ke slušnosti a fair-play chování.

V rámci kurzu studenti dostávají návody na řešení některých krizových situací, které mohou nastat v reálném životě, jako například:

• Co mám dělat, když mě na ulici osloví cizí osoba?
• Co mám dělat, když mě, nebo kamarádovi někdo ve škole ubližuje?
• Co mám dělat, když třeba maminka nebo babička upadne a zraní se?
• Komu mám zavolat, když potřebuji pomoct?
• Co mám dělat, když se ztratím?
• atd…

V psychologické části tréninku dochází u studentů ke zvyšování sebevědomí a rozvoji zdravé a spokojené osobnosti. Je zřejmé, že dítě, které si nevěří, všeho se bojí, bude vnímáno jinak než sebevědomý jedinec, a právě proto může být vybráno útočníkem jako snadný cíl.

Psychologickým tréninkem se zvyšuje šance správně a rychle reagovat v krizových nebo sebeobranných situacích, jelikož faktor stresu zde hraje významnou roli.

Studenti se učí, že před násilím nemají zavírat oči, že jim nikdo nesmí ubližovat a mají právo se bránit. Naučí se, jak reagovat na šikanu, případně na jakoukoliv formu psychického či fyzického napadení dospělým. Toto platí i v situaci, kdy je napaden kamarád.

Sebeobrana primárně vychází ze sebedůvěry, víry ve vlastní schopnosti a v to, co dělají.
Psychologická příprava hraje při výcviku sebeobrany významnou roli.